Graffiti obr.

14. listopadu 2008 v 15:29 | DjVortex |  Graffiti
 

Graffiti film: Show Must Go On 2(graffiti)

8. listopadu 2008 v 13:28 | DjVortex |  Graffiti
graffiti akce od Rcl's....
fakt good film určitě skoukněte



 


Jak udělat kouřovou bombu

18. října 2008 v 0:15 | DjVortex |  Videa
1.

2.

Stockholm Subway,PMS,ARMY(graffiti)

18. října 2008 v 0:11 | DjVortex

a už si to BOMBÍÍÍ

Graffiti akcion(graffiti)

14. října 2008 v 16:30 | DjVortex |  Graffiti


REISE


haluz jak svina v Německu


Návody jak so vyrobyt vlastní tagovku...(graffiti)

14. října 2008 v 16:26 | DjVortex |  Graffiti





ten borec má ksicht jak opice :D









Změna

27. září 2008 v 1:06 | DjVortex
Ahoj všem!Jak ste si už asi všichni všimli tento blog už začíná být hlavně o GRAFFITI a bude to tak pokračovat...ale kdyby ste sem chtěly něco jinyho napište a něco stym možná uděláme.

BOMBING THE PLANET!!!!(graffiti)

24. září 2008 v 21:47 | DjVortex |  Graffiti

Kdo nezkusil nepochopy!

El Nino rozhovor(graffiti)

24. září 2008 v 21:43 | DjVortex |  Graffiti
V době, kdy se nová generace writerů učila na prvním stupni ZŠ čmárat do písanky první písmenka, začínala po Brně vlna EL´NINO. Nebyly to ani tak zdi, jako spíš vlaky. Tahle vášeň mu zůstala dodnes. Dnes však toho má za sebou mnohem víc, vyzkoušel metra v mnohých hlavních evropských městech a jeho jméno jste mohli zaznamenat také ve Španělsku, odkud si přivezl snad nejkurióznější zážitky. O tom, že ne vždy je malování v zahraničí sladké, si právě můžete přečíst a také se podívat na několik málo fotek...


DARI: Kdys začínal a jaký vůbec byly začátky ? EL´NINO: S graffiti jsem začínal kolem let 1993-1994. Bylo to ale spíše tápání v věčem, co mě fascinovalo a zároveň přitahovalo. Bylo velmi málo toho, z čeho by se daly čerpat informace a zkušenosti. Trvalo dlouhou dobu, než jsem o sobě vůbec mohl říct, že jsem writer... Bylo nás jen pár lidí z města a všichni byli téměř jedna rodina, aspoň tak jsem to viděl. Museli jsme všechno objevovat sami sice tady byla taky Praha, ale tu jsem nijak zvlášť nenavštěvoval.Trysky jsme si dělali a jen občas se něco dovezlo z Rakouska. Později Praha, první beltony ze Sametu, to byl asi rok 1996. Pak v roce 1997 nastal pro mě menší boom, ale ne ve jméně EL´NINO, spíš ve spoustě jiných, která bych ale nerad zmiňoval kvůli neustále pohotové policii, která zná celou mou historii, i když tajně doufám, že ne úplně. S rokem 97 přišel taky zvrat v problémech s policií, školou a rodinou. Graffiti se strašně odráželo na mém životě a dělá to dodnes. Ale nelituji ani vteřinu obětovanou writingu. Často jsem byl na nule se silama pro běžnej život, ze všech stran to bylo jen odsuzování a kritika, taky otázky PROČ, zač a kam vlastně spěji. Měl jsem to denně na talíři, ztrácel jsem kvůli graffiti spousty věcí a mnohdy jsem ani nevěděl proč. Myslím, že to ale zná každej... V letech1998-1999 odstartovala ISK CREW a s ní nová éra novýho života branýho tak, jakej je. Konec roku 1999- TRAIN BOMBING euforie! Nic víc než vlaky metra a vandalismus. Jako první jsem vyjel ven z Brna do Evropy. Ne vždy úspěšně, pak už jen dnešek... Ten je skoro stejnej, akorát že trochu pomalejším tempem.
DARI: Co tě nejvíc inspirovalo ve tvorbě, byl a je nějakej speciální zdroj inspirace?
EL´NINO: Často a nejvíc mě ovlivňovala konkurence, byl to takovej hnací motor kupředu. Snaha vyzrát nad ostatníma a být sám pro sebe lepší, pořád na tom pracuji. Inspirace přicházela podvědomě ze všech směrů. Reklama, písmo oficiální i neoficiální, loga, grafika, ale i jiní writers. Dříve jsem si denně skicoval tisíce papírů, lehký tvary, každou noc, ve škole, večer doma, atd. Prostě non stop. V graffiti je tisíce shod ve tvarech, ale vnímám to jako slova, i ta se používají stejně a dokola, jen někdy se trochu liší, národem, generací, mentalitou... Inspirace se nedá vyčerpat, ale časem se dá potlačit, už je jen na každým, jak ji zneužije... Já ji zneužil pro své jméno a jeho propagandu.
DARI: Do zahraničí jsi vyjížděl poměrně často. Byly to snad všechny možné kouty Evropy, zanechalo v tobě nějaké místo výjimečné vzpomínky?
EL´NINO: Maloval jsem na spoustě míst v Evropě, která byla něčím specifická a jedinečná. Nezvládnu teď jednoznačně říct tam nebo tam to bylo nejlepší. Jediný, co můžu říct, že fakt největší hard core a geniální lidi byli ve Španělsku, přesněji v Madridu. Chápu, každej v republice řekne Německo, Berlín, tam je to pravý peklo, tvrdost a síla. Taky jsem si to myslel, dokud jsem nedojel do Madridu. Celej systém metra je tam podchycenej securiťákama, a to dokonce tak, že na stanicích jich je snad víc než cestujících, vážně. Ještě k tomu má každej z nich aspoň dva metry a 110 kg. Obrazně, to ale není podstatný. Writeři ze Španělska mají tak trochu cikánskou krev, a to se hodně odráží na jejich chování. To, co jsem s nimi denně prožíval, mě otrkalo na 10 let dopředu. Styly, jakýma jsme vnikali do meter, co kluci dělali večer v podnicích, co se dělo u nich doma, apod. To všechno bylo pekelný a geniální, ostatně kdo si u nás dovolí ukrást auto metro-securiťákům a jezdit s ním po městě, natáčet se a za jízdy ho demolovat a ještě ke všemu ho nakonec prodat? Může se vám to zdát divný, úchylný, ale já jsem Španělsko miloval. Krádeže, bordel, tu odhodlanost writerů neutíkat, ale jít na odpor security. Respektuju je jako lidi s velkým egem, hrdostí a přátelstvím. Ze všech měst jsem cítil největší hardcore sílu právě v Madridu. Potom metro black jump ve stanici uvnitř s lidma, čórky oblečení atd. Myslete si co chcete, ale bylo tam líp než doma.
DARI: Co další státy? EL´NINO: Jinak Polsko, Rakousko, Holandsko, Itálie, Francie, Německo, Chorvatsko, Maďarsko, atd. I tam se pekelně malovalo. Taky tam byli skvělý lidi, i když ne vždy...
DARI: Proč si dáváš víc ilegál?
EL´NINO: Ilegál víc jen proto, že mi víc dává. Není nic moc pocit stát hodiny u legálu a plácat se v něm. Naopak pár vteřin na metru mi dá tisíckrát víc pocitů, myšlenek a taky vzpomínek. Dělám to přirozeně, proště preferuji ilegál, není to tím, že adrenalin nebo tak... Na to kašlu, z toho jsou akorát tak žaludeční vředy, ale mám to daný, ilegál ve více směrech... Tohle musí každej pochopit. Nic mi neříkají lidi jako Daim a jemu podobní umělci. Mám je rád a cením je, ale nikdy bych to nedělal, nejsem umělec, jsem writer, beru graffiti tak, jak vzniklo - tagy - throw up´s - chromy - panely... nic víc, nic míň.
DARI: S kým obvykle chodíš zamalovat? EL´NINO: Tak většinou maluji s klukama z Brna. S někým často, s někým občas, s někým málo. Na akce jde se mnou moje očko Glue. Jinak dík jemu za stovky ohlídaných akcí a za dobře odvedenou práci. Pak kluci z ISK, BHB, RHC, Y2K,a spol. Střídavě oblačno... Většinou ale jen já a Glue. Dá se to víc promáknout, jsme už sehraní, ví co a jak a já se nemusím nijak omezovat nebo dohadovat s ostatníma. Teda ne dohadovat, ale budit pozornost. Uf, to už je 01:33? No tak dál...
DARI: A teď se přiznej... kolikrát už tě chytli? EL´NINO: No doslova mě nechytli při činu nikdy. Jen potom.. párkrát. A taky před .. To všechno ve Španělsku. Ve městě Valencia na metru. Za provozu jsme tam vnikli šachtou. Mezi dvěma stanicema stálo metro na leiapu, z obou stran projíždí ustavičně metro s lidma. Před každým metrem se člověk musí schovat pod kola, ale stejně si ve městě, kde metra nejsou zmalovaný, řidič když projíždí všimne, že jsou tam rozdělaný panely, takže do příchodu security a intervalu metra máš třeba všeho všudy 6 minut, jak kde teda. Vlezli jsme do kolejiště a utíkali směrem k metru na rampě-leiapu. Stihl nás jeden interval, před kterým jsme se schovali, ok, utíkáme dál podél kolejí po asi 150 metrů vysoký a 60 cm široký rampě, která vede po všech tunelech podél kolejí. Takovejch 100 metrů od stojící soupravy utíkám ve středu pětičlenné skupiny writerů a zpoza sloupku mě uděří do hrudníku ruka, která mě srazí k zemi. Nemůžu popadnout dech a jen stěží věřím tomu, že nade mnou stojí člen security s vizáží masovýho vraha. Mačká mě k zemi obuškem a kolega se snaží uklidnit druhýho, kterýho taky chytli. Zbytek kamarádů z Mnichova se rozutekli jako kuželky. Roztrhlá igelitka rozhodila barvy do kolejiště a další security zastavují metro s lidma a sbírají naše Montany s českým návodem na použití, který později slouží jako velmi usvědčující materiál. Metro stojí, my spoutaní ležíme na betonu a lidi z metra na nás čuměj. Díky tomu, že souprava nemůže odjet, uniká soukromýmu vlastníkovi Metro de la Valencia, 5000 euro, který jsme povinni uhradit my. Policie nepospíchá, jen na mě pořád španělsky řve a peníze letí.. Později ve vězení, pokuta 2500 euro na hlavu, soud, deport ze Španělska a urážky od španělský policie jaký jsme Češi kurvy. A jsme, tak co...
DARI: Podle vyprávění už je i zbytečné se ptát, jestli máš raději vlak nebo ulici, ale řekni proč dáváš přednost vlakům? EL´NINO: Jednoznačně vlaky metra a vlaky... Je to pohyb, cyklus, energie a geniálně kombinovaná věc - propaganda. Jména v pohybu, taková meziměstská vernisáž, ale nejdůležitější je pro mě fotka a pocit... Takže vlaky!DARI: Pořád maluješ často? EL´NINO: Srovnávám to s kámošema a myslím, že stále maluji často. Chodím malovat minimálně dvakrát nebo třikrát do týdne, jak kdy. Teď mě už víc láká cizina než český vlaky, chci do budoucna šetřit na cesty a vždy někam vyjet, něco si dokázat a jet zase zpět domů. Nevím, ale strašně mě lákají různý modely meter. Beru to pro sebe jako nějakou prestiž, pořád ještě musím něco dokázat. Nechci nechat zemřít svoje jméno a už vůbec ne odejít z tohoto světa, nejsem nic jinýho než writer. A co bych byl nebýt writerem, nevím.
DARI: Kdys maloval naposled?EL´NINO: Naposled jsem maloval včera. Chrom u trati, byla zima, ale byl to příjemnej pocit po práci. Už to není jako dřív.DARI: Teď trochu změníme téma, i když u graffiti ještě zůstaneme. Přesuňme se k brněnské scéně celkově, jak teď vnímáš brněnskou graffiti scénu? Třeba ve vztahu new school vs. old school... EL´NINO: Brněnskou graffiti scénu vnímám rozdělenou tak nějak na dva tábory. Stará a nová generace. Stará škola je mezi sebe nepouští a je to všechno takový divný. Kluky, co malují dýl, mám rád. Mladší neznám, nějak se s nima nestýkám, mám pocit, že nastupující generace v Brně ještě nedozrála natolik, aby mezi sebou mohli vést takový spory jako kdo je král města atd. Příjde mi k smíchu, že kluci, co daj pár věcí, sami o sobě říkaj, jak jsou krutí. Prostě toy mezi toyem vede válku kvůli dětským sporům, směšný je taky, když jedu v tramvaji, tak si na mě a na kámoše děti ukazují - Hele EL´NINO, jeho stará, ten píše to a ten to. Tyhle lidi nesnášim. Serou se do soukromých životů, rozebíraj vše jako ženský. A ani jeden z nich si tohle nepřizná. Chybí mi v Brně anonymita, inkognito. Vím, že je to daný taky menším městem, ale postrádám u mladší generace rozum a chuť jít si za svou věcí a srát na ostatní. Samozřejmě, že takoví nejsou všichni, ale stejně z toho mám špatnej pocit. Jinak ale stará škola je tu pořád, spousta dobrejch crews, mentálně i tvarově. Tvrdost se také nevytratila. Město je jen čistější díky kampani zastavení graffiti ve městě, na centru už to jde znatelně poznat. Myslím, že pořád má scéna co říct, i když pomalinku odchází do důchodu, ale jak jsem už řekl, zpomaluje...DARI: Je podle tebe nějaká crew, která je absolutně nejlepší ? EL´NINO: Tak to fakt nevím. Stylově mám rád DSF, DRM, TSK, MB´S, C4, TMA, LDS, PV, T?C, PME, WUFC...
DARI: Jak to vidíš s writerama ?EL´NINO: Tak to je ještě horší...fakt nevím. Mám rád třeba Dodo, Smole, Porto ricko, Turn, Espo, Riot, Apollo, CHob pak třeba Micro ...
DARI: Na chvíli odejdeme od malování, které ti sice zabírá hodně času, ale určitě jsou i nějaký další činnosti, kterými se zabýváš a baví tě.EL´NINO: Kromě malování mě zajímá Tai-box, hudba - převážně hip hop, ale také R´n´B a soul. Posilovna, psychologie člověka, dříve jsem ji studoval. Mám rád taky akce, párty s kámošema, holky nebo spíš holku, ale je těžký je pochopit. Někdy na to nemám sílu, mám rád lidi, se kterejma jsem vyrůstal, nejsem s nima často, ale když se sejdeme, tak jedeme naplno, věřím jim. Zajímá mě také politika, ale spíš ta obecná. Situace státu, dění v republice a regionech, i když ne nějak extrémně. Pak rodina...ta mě trápí, ale jde to...Víc si momentálně nedovedu vybavit.
DARI: A závěrem ti dám ještě možnost něco lidem vzkázat, pozdravit kámoše...EL´NINO: Chtěl jsem jen všem vzkázat, že to, co dělám, dělám pro sebe. Nikomu tím nechci nic dokazovat, jen sám sobě. Mám rád své jméno, nezradím ho. Je fér to stejný chtít po vás, pokud graffiti berete vážně. Pro toye a spol... neserte se do mýho života, je jen můj. Ti, co to berou takhle jako já, díky vám všem, že pro to něco děláte a nikým se nenechte odradit. Mladí jste jen jednou, na klidnej a spořádanej život ještě bude času až až. Jen u toho myslete... Zdravím jen pár lidí, protože je vás fakt moc, co mám rád a co beru, takže:Čokoláda, Glue, Aleš, Gee, Dana, Inoi, Opia, Keis, Nneser, Kasper, Mikyna, Čiha, Hnusáci bratři, Tafrob, Jajin, Scisál, Bacil, Daor, Pant, Oset... A taky RHC, BHB, ACL, CDK, ORF, Y2K, FUY, CFM, AFDTX, DSK, RZK, ASS, RCL´S, SPK, MUTANTS, US, WTK, C4, UV, KR2, TSK, HB´S, BTS, DIA´S, VMD70´S, VDS, THE, MG´S, DSF, KHC, ...
Rest in peace - ZAK! - RUZD - TINTA - CHIO

Kam dál